V následujících dnech se Katie ke štěňatům stále více připoutávala a jejich pouto se s každou návštěvou prohlubovalo. Každý okamžik strávený s nimi ji zahalil pocitem tepla a náklonnosti a naplnil její srdce radostí a klidem. Tento pocit ostře kontrastoval se strachem a nejistotou, které zažívala během oné strastiplné noci v lese.
Když Katie přemýšlela o své cestě, uvědomila si, že následovat vlka do neznáma bylo zásadní rozhodnutí. Zavedlo ji na místo nečekané radosti, kde z jejích nově nalezených chlupatých společníků hojně proudila láska a vděčnost. Při pohledu do jejich jasných, dychtivých očí si uvědomila, že objevila nejen společnost, ale i hluboké spojení, které navždy obohatí její život. Tato zkušenost ji proměnila a ona pocítila neotřesitelné pouto se zvířaty, která byla kdysi ztracená a nyní se jim daří ve světě plném péče a bezpečí.