Spěchala ke stromu, zkušeně obtočila lano kolem jeho kmene a utáhla ho pevným trojitým uzlem. Byla si jistá, že to vydrží, a zavolala dolů: “Petře, zajistila jsem lano! Začni ty tvory jednoho po druhém předávat nahoru a já se postarám, aby byli v bezpečí.”
“Rozumím! Tady je první!” Z hlubin studny se ozval Petrův hlas. Katie zatajila dech, když se ze stínů pomalu vynořilo malé chlupaté stvoření, které Petr pečlivě svíral v rukou. Ten si z bundy vyrobil provizorní závěs, aby je mohl bezpečně přepravit. Když se přiblížil, Katie natáhla ruce a opatrně zvedla vyděšené zvíře do bezpečí, cítila, jak ji zaplavuje vlna naděje a odhodlání, když začínali svou záchrannou misi.