Katie se začaly vkrádat do mysli pochybnosti, zda má sílu Petra pevně držet. Všimla si, že se mu mírně třesou ruce, když se chystal sestoupit do studny. S odhodlaným nádechem se naklonil přes okraj, připraven spustit se do tmy pod sebou. Katie pevně uchopila lano a poznala, že jejich výprava do tajemných hlubin studny oficiálně začala.
Peterův hlas zněl klidně a uklidňoval ji, když jí radil, jak si poradit s lanem. Katie se soustředila na to, aby zklidnila své nervy, a pevně se rozhodla, že ho nezklame. Uprostřed napětí jí svitlo tiché poznání: “Musím si věřit stejně jako on mně.” S touto myšlenkou posílila své sebevědomí a připomněla si svou sílu. Společně se chystali čelit neznámému a ona byla odhodlaná zajistit Petrovo bezpečí po celou dobu této zkoušky.