Obnovená naděje
Marissa odmítla propadnout zoufalství a soustředila se na vzdálené výkřiky, přičemž medvěd jí stál neochvějně po boku, zatímco pokračovali v pátrání. Každá nepatrná stopa, ať už to byla ulomená větev nebo nedotčená stopa, se stala zdrojem naděje. Pouto mezi Marissou a medvědem se prohlubovalo, utvářelo se díky jejich společnému odhodlání a rostoucí souhře. Sjednoceni svým cílem zůstávali odhodlaní ve společném poslání najít chybějící mládě. V rytmu tlukotu srdce lesa rezonovalo jejich spojenectví jako svědectví o síle pramenící ze společného odhodlání chránit křehká vlákna, která splétají divočinu dohromady.