Je to divné
“Jo, proč?” Justin se zeptal. “Nevím,” odpověděla Mikaela. “Chováš se nějak divně.” Justin na okamžik ztratil řeč a uvědomil si, že na ni možná působil příliš silně. Rozhodl se, že to zmírní, jemně vzal Mikaelu za ruku a vedl ji k nedalekému stánku s jídlem. Tam si dali rychlou svačinu, než se vydali do kina. Justin netušil, že jeho pečlivě promyšlená strategie narazí na nečekanou překážku.